Léčebná rehabilitace krok za krokem

Léčba nemocí není jen o lécích a operacích. Zvlášť v poslední době klade medicína velký důraz na komplexní přístup k lidskému zdraví. Důležitou součástí tohoto přístupu je také rehabilitace, kterou si představíme blíž.

Rehabilitace představuje soubor metod, jejichž cílem je ve všech směrech minimalizovat dopad onemocnění na život pacienta. V širším smyslu se zabývá i sociálními a psychologickými aspekty nemoci. 

Fyzio- a jiné terapie

V užším smyslu mluvíme o tzv. léčebné rehabilitaci. Ta se zaměřuje především na příznaky nemoci. Podporuje uzdravení a snaží se zabránit vzniku dalších komplikací. Pacient si tak má zachovat nebo znovu získat co nejvyšší míru fyzických funkcí.

Jednu z důležitých metod léčebné rehabilitace představuje fyzioterapie. Ta využívá hlavně mechanickou energii k ovlivnění pohybového systému na všech úrovních. Další složkou je ergoterapie, která se prostřednictvím zaměstnávání jedince snaží udržet jeho schopnost provádět každodenní úkony. Celkový záběr využívaných metod je však velmi široký.

Léčebně-rehabilitační plán

Na základě průběhu onemocnění, stavu a pocitů pacienta je nejdřív vypracován rehabilitační plán. Ten se podle časového horizontu dělí na plán:

• krátkodobý, který definuje postupy léčby v časné fázi trvající zpravidla 6 týdnů,
• dlouhodobý, který definuje následnou péči a postupy nutné k udržení dosaženého stavu.

Na základě rehabilitačního plánu je možné rozdělit proces léčebné rehabilitace na několik etap. Každá z nich má svá specifika a cíle.

1. Rehabilitace akutní. Probíhá těsně po úrazu nebo onemocnění. Pohyblivost je výrazně omezena kvůli otoku, bolesti nebo přítomnosti dlah. Cílem této fáze je omezit ztrátu svalové hmoty a urychlit hojení. K tomu může být využita například hydroterapie nebo přístrojová lymfodrenáž. Součástí je také nácvik správné kompenzace omezení (například trénink chůze o berlích). Tato část rehabilitačního plánu se zpravidla odehrává na lůžkovém oddělení.
2. Rehabilitace časná. Nastává, když se postižené oblasti vrátí pohyblivost. Pro urychlení hojení se může pokračovat v metodách první fáze. Přidávají se však určité formy fyzické zátěže ve snaze obnovit pohyblivost kloubu, svalovou sílu a výdrž.
3. Rehabilitace pozdní. Pokračuje se ve cvicích z předcházející fáze, postupně se pracuje na posílení svalů a správných pohybových návycích. Může se přidat aktivní protahování svalů k obnově pružnosti. 
4. Rekonvalescence. Hlavním cílem je návrat k náročnějším aktivitám, jako je práce nebo sport. Pro zachování síly a pohyblivosti jsou někdy potřebné speciální cviky. V této etapě mohou být cviky náročnější. Někdy je vhodné nošení sportovní ortézy.    

Uvedené fáze jsou jen orientační. Konkrétní podoba rehabilitace záleží na pacientovi, jeho onemocnění, obtížích a spolupráci s lékaři.

(mpr)

Zdroje:

www1.chapman.edu/~jbennett/portfolio/Teaching%20Portfolio/Appendix%20C/Phases%20of%20Rehabilitation.pdf

www.fyzioklinika.cz/clanky-o-zdravi/pooperacni-fyzioterapie-u-rekonstrukce-predniho-zkrizeneho-vazu